Přestupkové řízení

Přestupkové řízení

Přestupek je zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v zákoně o přestupcích nebo v jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.

Oznámení o přestupku může ve věci podat především osoba přestupkem postižená, případě poškozená, její zákonný či právní zástupce.

Podmínkou pro řešení životní situace v přestupkovém řízení je jednání pachatele přestupku v rozporu se zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Oznámení o přestupku je možno podat na Policii České republiky nebo u Městské policie, případně písemně nebo při osobní návštěvě ústně do protokolu na odboru hospodářské správy a vnitřních věcí (viz bod č. 9).
Přestupky proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky proti majetku podle § 50 zákona o přestupcích spáchané mezi osobami blízkými lze projednat pouze na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní. Návrh k projednání přestupku je nutný i u přestupků urážky na cti dle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích, kterého se dopustí ten, kdo jiného urazí nebo vydá v posměch. Návrh k projednání přestupku může podat postižená osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník, návrh lze podat nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku, nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
Přestupek projednává správní orgán, který je místně příslušný k projednání přestupku, tj. v místě, kde ke spáchání přestupku došlo. Místně příslušný správní orgán může věc k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.

Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, odbor hospodářské správy a vnitřních věcí, Přemyslovců 63, Ostrava-Mariánské Hory, 709 36

Podání ústní stížnosti
odbor hospodářské správy a vnitřních věcí, Jana Lišková
Úřední hodiny: pondělí a středa 8:00 - 17:00 hod. (polední pauza: 11:30 – 12:30 hod.)

Podání písemné stížnosti
odbor hospodářské správy a vnitřních věcí , přízemí, dveře č. 9 - podatelna, Petra Kalvarová tel.: 599 459 219
Úřední hodiny: pondělí a středa 8:00 - 17:00 hod. (polední pauza: 11:30 - 12:30 hod.).

Doklad totožnosti.

Samostatné formuláře nejsou k dispozici. V návrhu na projednání přestupku (bod 7.) je nutno uvést - kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán, případné důkazy a svědky.

Bez poplatku.

Do 30, případně 60 dnů (dle Správního řádu).

Osoba obviněná ze spáchání přestupku, navrhovatel, na jehož návrh bylo řízení o přestupku zahájeno, poškozený, pokud jde o projednání náhrady majetkové škody a vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána.

Předložení a navržení důkazů, případně poskytnutí souhlasu s vyžádáním si lékařské zprávy, pokud souvisí s projednávaným přestupkem.

Ano.

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád, v platném znění

Proti rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, a to podáním učiněným u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. V případě vydání příkazu je možné podat odpor ve stejné lhůtě.

Náklady řízení spojené s projednáváním přestupku jsou v současné době stanoveny paušální částkou 1000,- Kč. V případě vypracování znaleckých posudků může paušální částky nákladů řízení o přestupcích činit až 6000,- Kč. Povinnost nahradit náklady řízení se ukládá občanovi, který byl uznán viným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno (důvodem zastavení přestupkového řízení je, že skutek se nestal nebo není přestupkem, skutek nespáchal obviněný z přestupku, skutek nebyl obviněnému z přestupku prokázán a navrhovatel vzal svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo se přes řádné a včasné předvolání k ústnímu jednání bez náležité omluvy nebo bez důležitého důvodu nedostaví).
Dle nového správního řádu je možno uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000,- Kč (na rozdíl od dosavadní právní úpravy, kdy bylo možno uložit pořádkovou pokutu do výše 200,- Kč). V ustanovení § 62 správního řádu se uvádí, že pořádkovou pokutu je možno uložit tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že:
se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu
navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo
neuposlechne pokynu úřední osoby.
Dále může být pořádková pokuta uložena i tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání. Při stanovení výše pořádkové pokuty dbá správní orgán, aby nebyla v hrubém nepoměru k závažnosti následku a k významu předmětu řízení; pokutu lze uložit i opakovaně.
Účastník řízení nebo svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na předvolání nedostaví, může být předveden.
Postavení úřední osoby podle nového správního řádu má i doručovatel poštovní zásilky, který provádí úkony podle tohoto zákona, doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob, které jsou oprávněny za něj písemnost převzít; tyto osoby jsou povinny na výzvu doručovatele předložit průkaz totožnosti.

06.01.2012

Neuvedeno